Stejně tak, jako při stavbě či opravě dnešního trolejbusového trolejového vedení, tak i v dobách minulých, tedy tramvajových, byly zapotřebí trolejové věže. Pojďme se v krátkosti podívat na historii těchto zařízení v Ústí nad Labem. Jak se píše v knize bratří Grisů „Sto let městské hromadné dopravy v Ústí nad Labem a okolí“ jsou přípojné služební a nákladní vozy nejméně zmapovanou částí vozového parku ústeckých tramvají. Dále cituji: „Důvody této situace spočívají jednak v malé atraktivitě těchto vozidel pro amatérské fotografy (podtržené navíc i převážně nočním provozem nákladní dopravy), jednak v celkově malé pozornosti, která byla těmto vozidlům věnována z hlediska podnikové evidence a výkaznictví. Již ve výkazu za rok 1899 jsou uváděny jeden pluh a dva montážní vozy (pravděpodobně trolejové věžky). Zda byly opatřeny nějakými čísly, nelze stanovit.“ Je však jasné, že již pro stavbu prvních tratí musely takováto zařízení existovat. V archivu muzea je pod číslem 476A fotografie, která jakousi věžku zobrazuje, ale zda se jedná o tento první typ není známo. Další série fotografií již přesně ukazuje partu mechaniků, která provádí opravu trolejí právě pomocí trolejové věže. Ze snímků je naprosto jasné, že byly pořízeny před rokem 1945 a to na telnické točně, transformátor z jedné z fotek lze na tomto místě najít i dnes a tím tak přesně situovat polohu trati. Redakci jsou známá i jména trojice montérů, měli by to být Rud Prach, Anton Rudolf a Trobisetz Anton. Tato trolejová věž fungovala jako přípojná bez vlastní hnací jednotky, proto je v závěsu za motorovým vozem e.č. 53. Další typ trolejové věže, tentokrát již motorová věž, byla do Ústí nad Labem předána v roce 1959 ze zrušeného tramvajového provozu v sousedních Teplicích. V publikaci „1895-1995 100 let městské dopravy v Teplicích“ od Miroslava Grisy a Ing. Petra Havlíka se k tomuto dozvíme následující: „Poprvé roku 1908 je evidována dvounápravová motorová trolejová věž, označená číslem 30 postavená údajně ve vlastních dílnách malodráhy v prvních letech tohoto století. Původní elektrickou výzbroj dodala firma AEG včetně dvou trakčních motorů a akumulátorů, které sloužily k pohonu vozidla v úsecích bez napětí. Vozidlo o rozvoru 1700 a délce 4210 mm bylo kromě odizolované plošiny vybaveno ještě dřevěnou skříní zabírající většinu délky vozidla jež sloužila nejen jako úkryt obsluze, ale i jako příruční sklad materiálu.“ Tento typ nám přiblíží i fotografie a skica z knihy „Atlas tramvají“, který v roce 1980 vydal v NADASu Ludvík Losos a kolektiv. Na fotografii je vidět již popisovaná věž č.30 po předání do Ústí nad Labem (dle pamětníků byla k vidění na Bukově ještě po zrušení provozu), skica ukazuje její teplické „dvojče“, tedy věžku č.31. Lze však usuzovat, že obě byly totožné. Posledním typem montážního vozu, který opravoval tramvajové trolejové vedení v Ústí nad Labem, byla věž postavená na podvozku automobilu Praga RN. O stručné historii těchto vozů se lze dočíst více např. zde První dva snímky, pocházející z počátku šedesátých let, byly pořízeny v centru Ústí nad Labem na křižovatce u hlavní pošty. Ten první ukazuje montéry v plné práci, v pozadí jsou budovy Domu služeb a tehdejšího Dopravního podniku. Na druhém je také k vidění rozestavěná budova SNB a v pozadí domy na Lidickém náměstí. Zajímavostí tohoto snímku je, že jsou vidět semafory, kterými zřejmě byla řízena jak křižovatka, tak i přechody pro chodce. Totéž je k vidění i na starých fotografiích z křižovatky u Komerční banky, ale to již nepatří k tomuto tématu. Další fotografie, focená od železničního podjezdu a znázorňující opravu tramvajových trolejí, pochází z trati do Trmic. Opravdu netuším, proč tramvaj typu T2 stojí pod spadlým trolejovým vedením v protisměru, ale nás by měl zajímat montážní vůz. Byť stojí mimo trať, tak na konec výložníku a tím k upevnění troleje pracovníci dosáhnou, protože plošina byla otočná. Zajímavostí tohoto snímku je i znázorněné zabezpečovací zařízení na prvním sloupu, které sloužilo k bezpečnému průjezdu jednokolejného úseku pod železniční tratí směrem do Předlic. Poslední snímek je z filmu na DVD o Ústí nad Labem, který ukazuje montážní trolejový vůz, stojící u podloubí budovy SNB v květnu roku 1964, v rámci velké opravy křižovatky u hlavní pošty, kterou jsme se již na našich stránkách také zabývali.

Pozn. redakce: Na základě diskuse o tramvajích na föru ČNDS došlo v posledním článku k chybě v měrné jednotce - nejedná se o sílu troleje, ale o její průřez. Takže správná jednotka bude mm².